Větu, kterou slýchám velmi často. Velmi často se také tato věta používá u různých příležitostí jako počátek roku nebo od příštího týdne…, až po mých narozeninách…, až budu mít víc času… Pak ta chvíle nastane a… zjistíme, že ještě se mi nechce…, tak ono se tak moc nestane, když začnu až příští týden, měsíc, rok…, až děti odrostou…, až budu mít čas…, v důchodu, to už čas mít budu… a tak se dostáváme až ke konci života 🙂 a v důchodu zjistíme…, že čas nemáme 🙂
Proč jste pro sebe začali v životě něco dělat a kdy to bylo?
Já jsem před 20-ti lety začala cvičit. Proč? Protože mne bolela záda, více v mém příběhu. Když bolesti povolily, přestala jsem cvičit… Po pár týdnech se bolesti opět ozvaly. Příběh, který zná asi každý, možná v jiných variantách a s jinou motivací začít… Začala bych cvičit bez těchto bolestí? Asi ne…
Pokud člověk v sobě nemá přirozeně nastavenou disciplínu a řád, nemůže se na sebe zlobit, že v ničem jen tak nevydrží. Myslím, že nás je takových většina. I já se mezi ně řadím.
Proč si člověk prostě neřekne, tak dnes začnu cvičit a udělám tím něco pro sebe a budu to dělat pravidelně? Já říkám, že člověk je „líná mrcha“ 🙂 Neberte mne až tak doslova. Ale znám to u sebe. Myslím, že každý z nás máme tuto línou potvoru v sobě, jde jen o to, zda zrovna spí nebo ji krmíme svou leností a ona jásá.
Možná mi právě tímto přístupem uteklo mnoho příležitostí, ale to už nezměním. Dnes se soustředím na příležitosti, které se mi právě naskytují a využívám jich.
Má oblíbená věta od Dalajlámy je:
„Využijte v životě každou smysluplnou příležitost, která se vám naskytne, abyste na sklonku života, nelitovali toho, že jste ji promarnili.“
Jaká je tedy moje motivace začít s cvičením jógy? Co mě žene, abych začala/začal cvičit? Je smysluplné začít cvičit jógu, když mě nic nebolí?
A jak jste se dostali k této otázce? Proč si ji pokládáte? Proč vám tato příležitost vkročila do života?
Každého láká na józe trochu něco jiného. Někdo považuje jógu za skvělý strečink, někoho láká to esoterično kolem, někoho bolí záda, jiného kolena, někdo řeší skoliotické držení těla, dalšímu doporučil jógu lékař, někdo má ploché nohy, mnozí (hlavně muži :-)) chodí na jógu ze zvědavosti, co tam jejich žena vlastně dělá, když domů přichází s lehkým úsměvem ve tváři. Mnoho lidí pak začne chodit na jógu proto, že si tam prostě odpočinou, vypnou hlavu a nad ničím nepřemýšlí.
Je něco z toho špatně? NE. Rozhodně není, každý máme přeci svůj důvod, proč něco děláme. Každý si v tom nacházíme to něco, proč to děláme.
Ti z vás, co na jógu již chodíte, přemýšleli jste někdy o tom, proč se po ní cítíte tak dobře? Nejste přeci zpocení, nelapete po dechu jako u běhu nebo v posilovně a není tam tedy možná ten pocit, potím se = něco pro sebe dělám… Tak proč ten dobrý pocit??
Také jsem nad tím přemýšlela. Když jsem začínala, byla pro mne jóga jen takový tělocvik ze základní školy… Jediné, co mne na tom upoutalo, bylo, že mne nebolela záda. Po roce jsem ale přišla na to, že odpočívám. Měla jsem právě ten lehký úsměv ve tváři, když jsem opouštěla lekci jógy. Proč??
V józe se totiž nesoutěží!!! Nemusím se s nikým předhánět, nemusím být první ani poslední. Nemusím nikomu nic dokazovat, jak jsem skvělá, abych dostala prémie v práci, jak vše zvládnu a ostatní mě pochválí nebo naopak když něco nezvládnu, nemám pocit, že jsem někomu něco zkazila.. Jsem tam prostě za sebe a se sebou. Stáváme se sami sebou, což je příjemný pocit.Ti, co potřebují vyhrávat, většinou u jógy vydrží jen krátce, protože posléze přijdou na to, že nemají s kým hrát a soutěžit. Nebo vydrží a v hlavě si přeskládají to, proč na jógu chodí a možná to, co je v životě důležité.
1. Bolí mě záda nebo mám jiné zdravotní problémy
2. Někde psali, že to pomůže mému psychickému stavu
3. Doporučil mi ji můj lékař/známý
4. Je to skvělý strečink
5. Je za tím něco víc, nějaké tajemno/ezoterično
6. Mám čas jen pro sebe – konečně 🙂
7. Jdu si odpočinout
8. Cítím se tam dobře, nevím proč a neřeším to
9. Líbí se mi lektorka 🙂
Kam se řadíte Vy? A jaká je správná odpověď? KAŽDÁ 🙂